pondělí 23. dubna 2012

Za Dagmar Hochovou (*1926, +16. 4. 2012)

Obdivuju ženy, které dokáží mít smysl pro (sebe)humor. Paní Hochovou jsem sice osobně samozřejmě neznala, ale z několika rozhovorů a především jejích fotek ji takovou vidím. Odpočívejte v pokoji. A foťte, prosím, dál, když teď tam už nepotřebujete žádné pozemsky nutné zprostředkovače. Jednou si i já příjdu Vaše alba prohlédnout. Jen asi ne s lahví francouzského vína...

neděle 22. dubna 2012

(Vy)poslechnuto: So long, Marianne!

Že jsem radioposedlice, jsem tu na sebe už prozradila. Že mě berou písničky Leonarda Cohena, je nepřekvapivé. Že se pořád babrám v citech a emocích, svých i cizích, je mé defaultní nastavení. A tohle je průsečík: Radiodokument: Kari Hesthamar: So long, Marianne . Odkaz by měl být platný do 16. května 2012 ********************************************************************************** A stane se, co jsem skutečně nečekala!!! Uslyšíme pohled i z druhé strany! Za včasné upozornění MOC DĚKUJI Milanovi z českého fanouškovského fóra mé milované kapely The Frames, Glena Hansarda a ... vůbec. Pořad je k následnému nebo OPAKOVANÉMU poslechu do 13. června nabídnut v archivu ČRO.

středa 18. dubna 2012

Hra na náhody

Oproti původnímu předpokladu jsme v bytě, kde už pátý den pracujeme, odříznuty od netu. A protože jsem už obě prokázané závislačky, obden sbalíme stařičký zděděný notebook (velké díky, Markéto!) a využíváme dění wifi-free dobra v pražských veřejných prostorách.

Nejprve v čajovně Šamanka, která se zapíše do paměti nejen nástěnnou malbou Pána stromu, odstínem modři dveří dámského soukromna nejsoukromějšího, vynikající domácí mrkvovou bábovkou, ale i pro mě zatím tedy jinde neprožitou kombinací čajovny&knihovny (až budu jednou velká anebo progresivně zbohatnu, mohla bych se nechat inspirovat!).

A teď přímo v pražském knihovnickém Greenewichi. Než si I. vyřídí svou korespondenci, jdu omrknout, jak to dělají zde. Z regálu Dnes vráceno, poličky POEZIE beru první, která si na mě ukáže - Tomáš Třeštík, Hledač vltavínů. A opět, žádná hlava, žádný rozum, jen stavidla povolená intuici:

A slovo neřekl

Vešel, neboť
mělas otevřeno
a nebylo zbytí a nebylo
té masti pouze malomocným.

Nechce se pastýřům do soumraku
stmívá se do noci
stmívá se do deště
a do ohně už jen pro sebe
kořen révy Marta přiloží.

Vidíš, odešel
jak už muži odcházejí
trochu shrbený a zamyšleně
a trochu navždy...


Tak ještě prohledat černou plastovou bednu s nápisem Dejte knihám novou šanci, z vybrané náruče zredukovat na pověstnou hromádku tří, zvládnout v sobě lítost a reagovat na ni pouze zprostředkovaně, tj. tadytudy a jít ji vychodit, vyvětrat, ale stejně jako zatím vždy nevyřešit dlouhou osamocenou procházkou. Dnes už vím kam a kudy. Náhoda mi dnes už sloužila, kdo a co mě tedy na její obrátkovém bodě počká?

___________________________________________________________
Dobrá, tak tedy ještě prý ne. Cestou z ... dam, jak jinak, konečně seznala, kde tu ukrývají poezii. Že ji to nenapadlo dříve! Ale vlastně ani nemohlo, nepoužívá dnes přece hlavu, ne? Nad zemí. Na galerii, kam možno jen po točitých schodech. Míří k regálu s písmenem F ověřit, co je aktuálně k mání od přítele Henryho. Celkem 4 kousky, a tu jednu sbírku, tu co se prý nedá číst ZPĚTNĚ, ještě nevlastní. Ze dvou volných stolečků vybírá ten vzdálenější, poslední, nárožní; bude mít krytá aspoň záda, kdyby náhodou oči ne. Ten, co se rozechvějě s každou podjíždějící soupravou metra. Nebo je naopak zdrojem těch kmitů ona sama?

Odměnou
odvážných
bývá
bláznovství.

Miroslav Fišmeister, sbírka Pískoviště

pátek 13. dubna 2012

P R O S B A!

Poměrně pozdě, ale přece jsem objevila prosbu Sheily, manželky houslisty Colma Mac ConIomaire z mých milovaných the Frames, že sbírají staré mobily v nějaké charitativní akci, jejímž smyslem je vyměnit tenhle nefunkční elektronický šrot za iPady pro děti, které to bohužel mají od malička tady mezi námi velmi ztížené:

http://www.theframes.ie/v4/comm/msgboard/view/62761/0/

Aspoň já to tak svou školní angličtinou chápu.

Chci se přidat a protože předpokládám, že bude levnější shromáždit případně přístroje z více míst tady a NAJEDNOU to poslat do Dublinu, nabízím se jako sběrné místo.

Kdyby se chtěl přidat i někdo, kdo ještě moji "papírovou" adresu nezná, pošlete mi mail na elektronickou adresu svr@volny.cz
Děkuju.

Simona

sobota 7. dubna 2012

Z cest(y): Ve světle (a stínech) Bílé soboty

Dnešní den nabádá k mlčení, tak se omezím na obrázky a titulky.


V tomto stromě rozkvétá marnost mé touhy

Zn: Zelená není podmínkou!
Jarní vody dřevnické I.
Vzduch, ne saponáty
Jarní meandr - poprvé
Psí..nevoňavý půvab
První chlumecký rybník, jak už ho dlouho zase nespatříme
dtto
Jarní meandr - podruhé

Nečekaně brzký Petrův svazek
Toulavým pro...že by štěstí?
Akumulátor II.
On vyhrál! ( pro mě běžný výsledek)
Dalších takových X let a zkamení.
Hřeben zrzavé krásky
Jednorožec (*)
Tukan (*)
Zelený ostrov, na který smím
Není to ten Jákobův, nebojte!
Místo (pro) něho

Dřevěné slunce

Kasuár přílbovitý (*)

Chrám v Angkor Vat


Sumec (*)
Josefu Váchalovi
Jarní vody Dřevnice II.
Chtíc vyfotit nutrii...
Jazýček mé rovnováhy

Purpurová klec pro koně

Čí květy?


P.S.: Obrázky s hvězdičkou(*) jsou věnovány krokodýlovi z bystrckého pole.
O.P.S.: Celý můj včerejší ještějarní výlet mi zněla v uších Philander mého hudebního prince nejjasnějšího.