PF 2011

Údajné severské přísloví, které se mi momentálně velmi hodí do krámu, prý říká:

"Jednou je nikdy,
dvakrát je pokaždé."

Tak já si tedy v čerstvoroční naivitě budu myslet, že na konci každého dalšího roku najdu na webu jednoho z nejtalentovanějších českých básníků, o kterých vím, text, který jako by chtěl trumfnout všechno ostatní, co si tam kradu v průběhu roku:

znamení fénixe
jakub čermák

volavko, ve snu chtěl bych mít tvé oči
a vidět zblízka řeku plnou ledu
šedivé magma, střežené jen stromy

kdyby se ti však měl oplátkou zdát sen
v kterém bys o svět vadila mým pohledem
raději zavřískej a sama se probuď

v někoho měním se
hlava mi spadla na dlaň
rudého fénixe

zahlíd jsem u zrcadla
a druhá hlava, skoro stejná
na mém krku usmála se
a řekla mým vlastním hlasem:

kde hraničím já
a kde začíná vlk?
kde začínáš ty
kde volavka
kde končí smrt
kde život
a proč jsem náhle zmlk?

v někoho měním se
hlava mi spadla na dlaň
znamení fénixe
zaschlá krev z prostěradla

zas ve mně chvíli zbude láska
jako černá stopa ptáka
v prašanu na šedém ledu
ale už ho slyším praskat
už se sběhly děti před dům
že slyšely vodu sebe samu plakat
že v jezu pod ledem je duch
a v nás byl možná taky
jenom s ním mluvit nesvedem
a tak si někam odběh

my zatím baletíme
se svým stínem
nad oblaky

někde je v letu snazší postavit se světu
než sám sobě
měsíc se zase zasek jako naviják
chtěl bych být chvíli skoro ty
ale vlastně nejsem ani já

dva mraky na cestě
krájíme do sebe
dva cizí horizonty

dvě pěší cesty v horách
ze dvou samot
do samoty

a srdce ržají jako koně
které někde právě vehnal
do velkého kruhu ohně

znamení fénixe
blížence bez blízkosti
v někoho měním se
stejně se neoprostím

od úzkosti

Jakub Čermák je ten, kvůli němuž jsem si tento zápisník založila. Tedy samozřejmě ne on jako osoba, ale jeho první oficiální CD Dům slzí. Letos jsem k tomuto zápisníku dostala i akronym. Můj věrný kamarád, čtenář, spiklenec a nejednou-už-jménodárce Slávek zkrátil tu mou složitost jako Pst! A já tu zkratku s radostí a vděkem přijímám i takto, tudy, veřejně.

Ale zpět k Jakubovi: je-li pro Vás vysokou hodnotou autenticita a pocit, že někdo něco dělá jen a pouze pro Vás, přestože nebudete jediným v publiku přísedícím, doporučuju vydat se na některý z jeho koncertů, ať už sólových nebo v proměnné společnosti přátel, která se schází pod značkou Cermaque Circus. Zažijete něco, co Vám žádný už zavedený umělec nemůže dát: potěšení z toho, že Vám něco vzniká před očima a ušima.

Začátkem tohoto roku Jakubovi vyjde v nakladatelství Kniha Zlín třetí básnická sbírka Stroboskopy. Její přílohou bude i audio CD Přítel holubů s novými písničkami, takže příležitost si jistě najdete. Budete-li chtít. Já ano.



P.S.: Mohla mě minout tvorba člověka, jehož předchozí kapela se jmenovala Šácholan?